Kamil Večeřa, hlubinná bodypsychoterapie - hlubinná regrese, konstelace a bodyterapie

K mé terapeutické práci mě přivedla cesta, na které jsem sám něco hledal.

Narodil jsem se v roce 1971 jako Kozoroh s Lunou v Rybách a dvojité znamení Blíženců na mém ascendentu představuje dar dvojí cesty.

Do hlubin i výšin našeho nitra se pak vydávám jako terapeut doprovázející své klienty již přes 19 let. V individuální terapii jsem svůj přístup nazval hlubinnou bodypsychoterapií, neboť mými hlavními zdroji jsou hlubinné regrese a body-psychoterapie. V práci se skupinami jsou zdroji mého přístupu především systematické konstelace obohacené o některé šamanské prvky.

Nohama stojím pevně na zemi díky svému technickému strojnímu vzdělání střednímu i vysokoškolskému a také tvorbě odborného měsíčníku pro piloty. 

Původním vzděláním jsem strojař, letecký inženýr. Vystudoval jsem střední školu strojní a pokračoval na Fakultě strojní ČVUT, katedře letadel. Přestože se nyní tomuto technickému oboru nevěnuji naplno, jsem rád za onen racionální základ, který mi dal, protože oceňuji stabilitu, kterou rozum v životě představuje. Ani červený diplom z vysoké školy mi můj obraz světa neučinil kompletní, byť jsem možná měl dosaženým titulem potvrzeno, že bych mu „rozumět“ měl.
Aby můj svět kompletní byl, doplňoval jsem racionální základ různě. Objevil jsem pro sebe právě třeba létání, kde se neobejdete bez znalostí meteorogie nebo aerodynamiky, ale máte zároveň prostor i vnímat své pocity. Vždy mě také zajímalo kreslení a malování, grafika, fotografie, a když jsem začal objevovat psyché – zpočátku psychologii, grafologii, astrologii a později psychoterapii obohacenou o spirituální rozměr – věděl jsem, že pro skutečně naplněný život potřebuji kombinaci jak racionálního, tak intuitivního.

Právě to, že mohu stát nohama pevně na zemi, mi i na vlastní cestě dodává odvahu k tomu, pouštět se do neustálého objevování, které pro většinu z nás není bez obav z neznámého. Když pak provázím své klienty jejich vnitřními krajinami, nemusíme mít díky této „kotvě“ obavu, že se společně ztratíme.